Možnost vykonávat zaměstnání částečně z kanceláře a částečně mimo ni umožňuje už téměř každá třetí firma v Česku. Tento nový model s sebou však nese mnoho aspektů – technických, legislativních i zdravotních – které zatím nebyly dostatečně vyhodnoceny.
„Pandemie se všemi omezeními a abnormalitami opadla a přišel čas se zamyslet, jaké jsou dlouhodobé dopady na firmy a zaměstnance. Jednou z největších změn je nástup hybridního pracovního modelu. Díky němu mohou být firmy efektivnější než dříve, lidé si zase dokážou lépe vybalancovat život. Jiní ale upozorňují na rizika spojená s rozbitím klasického pracovního prostoru,“ říká Eva Kučmášová, šéfka komunikace Canonu ve střední Evropě.
Canon proto oslovil experty z několika oborů, aby se zamysleli nad tím, co „hybrid“ přinesl. Komentáře poskytla nebo ještě poskytne desítka z nich v rámci microsite na serveru E15.cz a na speciálním webu Canonu. Vizuální podobu projektu obohatily grafiky vytvořené umělou inteligencí.
„I když vnímáme atraktivitu hybridního modelu a pro tento způsob práce nabízíme komplexní řešení, neznamená to, že zatracujeme tradiční přístupy. Průzkumy totiž ukazují, že české kanceláře stále ve velké míře spoléhají na práci s papírem a v některých firmách lidé i přes možnost home office do kanceláře pravidelně a rádi docházejí,“ dodává Kučmášová.
Cloud je efektivnější a bezpečnější
Produktový manažer Canonu Petr Hnilička zdůraznil ve svém komentáři roli technologického řešení. „Hybridní způsob práce nedává smysl, pokud firma nefunguje na cloudu. Dnes už totiž nejde jen o schraňování dokumentů na virtuálním úložišti. Systémy, jako je uniFLOW Online, umožňují plnohodnotnou správu firemních procesů včetně tisku nebo skenování na domácím zařízení, pokud zaměstnanec pracuje mimo kancelář,“ říká Hnilička.
Vhodně se dokáže postarat o všechny fáze životního cyklu dokumentu, a to jak v kanceláři, tak domácím prostředí. „Při skenování přímo do uniFLOW Online jsou dokumenty roztříděny a uloženy do složek, kam mají přístup jen povolaní a v nichž lze snadno vyhledávat. O tom, kdo s dokumentem může dále pracovat, rozhoduje firemní správce, který má tak dokonalý přehled, zda náhodou nedošlo k zneužití. To je zásadní hlavně u faktur, ale také třeba ve firemním archivu, z nějž bez vědomí správce nic nezmizí,“ říká expert Canonu. Digitální kancelář je tak podle Hniličky bezpečnější než ta tradiční, kde je většina pracovních procesů řešena na papíře.
Nesedět na barové židli
„Myslím, že budoucnost práce je právě v hybridním modelu. Mělo by se však řešit nejen pracoviště v kanceláři, ale i v domácích podmínkách. Aby lidé neseděli třeba na barové židli,“ říká Iva Bastlová, designérka a vydavatelka magazínu Interiéry. Podle ní je největším problémem to, že mnoho lidí sice využívá častěji práci mimo kancelář – nejčastěji z domova – ale nezvládá si toto prostředí vhodně uzpůsobit.
„Velká část lidí nemá na pracovnu vymezený celý pokoj. Většinou jde spíš o pracovní kout, který je bohužel často umístěn v ložnici. Také je hodně podceňována ergonomie. Málokdo investuje do kvalitní pracovní židle,“ varuje Bastlová.
Hmatatelným důsledkem hybridního způsob práce jsou nové druhy nábytku. „Lídři v oboru začali nabízet různé typy ukrytých pracovních míst v obývacím pokoji nebo jako součást kuchyňské linky. Dále výsuvy s aretací sloužící jako příležitostné pracovní stoly, elektrifikace v nábytku pro nabíjení přístrojů nebo prostory s výsuvy na uložení tiskárny,“ upřesňuje designérka.
Work-life balance díky karavanu
Jestli existuje skupina, která v otázce „klasická vs. hybridní kancelář“ volí druhou možnost, jsou to digitální nomádi. Jedním z nich je Víťa Válka, grafický designér na volné noze a zakladatel projektu Camperguru. Ten pracuje ze svého karavanu, s nímž s rodinou projíždí Evropu. „S inovacemi v technologiích a rychlejším internetem dostupným kdekoliv je práce na dálku hračka,“ říká Válka v rozhovoru.
„Jsou zde sice kompromisy, které ale vyvažuje možnost trávit dny i víkendy v nové zemi nebo kultuře. Obohacuje to tak nejen nás rodiče, ale zejména děti, kterým ukazujeme svět a jeho historii ve skutečném prostředí, nejen v knize nebo na obrazovce,“ vypočítává výhody.
Na otázku, jestli životní styl jeho rodiny s sebou přináší štěstí a tolik zmiňovaný „work-life balance“, odpovídá Válka jednoznačně. „Právě v karavanu máme ten balanc perfektní. Navíc se naše rodina díky tomu sblížila. Další výhodou je, že karavan je dům na kolech, který si na rozdíl od kanceláře přizpůsobíte podle sebe. Zatopíte, uvaříte si oblíbené jídlo v čase, který vám vyhovuje, a zdřímnout si také můžete kdykoliv,“ popisuje Válka.
Novela podpoří flexibilitu
Canonu se podařilo pro tento projekt získat i vrchní poradkyni ministra práce a sociálních věcí Janu Skalkovou. Její resort letos vyšel vstříc flexibilitě novelou zákoníku práce, která se týká výkonu z jakékoliv jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. „Zaměstnancům s pečovatelskými povinnostmi usnadňuje přístup k práci z jiného místa s tím, že pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí své rozhodnutí písemně odůvodnit. Písemné odůvodnění bude nově třeba poskytnout i zaměstnancům s pečovatelskými povinnostmi, pokud žádají o úpravu pracovní doby a zaměstnavatel je odmítne. A „běžní“ lidé mohou o home office zažádat a stanovit se zaměstnavatelem přesné podmínky výkonu práce mimo kancelář,“ vysvětluje Skalková.
A proč by měly firmy možnost práce odkudkoliv podporovat? „Jsou zde skupiny zaměstnanců, kteří stojí o uplatnění svých dovedností a zkušeností na trhu práce. Pouze je jim třeba vytvořit flexibilnější pracovní podmínky. Firmy také potřebují produktivní zaměstnance. Aby byli produktivní, musí být i spokojení. Je tedy v zájmu zaměstnavatelů, aby vycházeli vstříc potřebám lidí,“ uzavírá vrchní poradkyně MPSV.
Sociální experiment
Opatrněji mluví Hedvika Holá, HR ředitelka NN pojišťovny a penzijní společnosti. Ta nový model považuje za probíhající sociální experiment, jehož dopady je třeba bedlivě sledovat. „Práce pouze z domova rozhodně není vysněným rájem pro všechny. Tříletá zkušenost z NN jasně ukazuje, že i když máme pracovní režim hodně volný a lidé do kanceláře téměř nemusí, 30-40 % z nich tak přesto činí každý den a zhruba 70-80 % se u svého pracovního stolu objeví alespoň jednou týdně,“ upozorňuje Holá.
Právě možnost volby mezi způsoby práce považuje za největší přínos hybridního režimu. Novinka ale ovlivnila i další aspekty HR, třeba preference uchazečů. „Převážně pro mladé lidi je tento model možná větším lákadlem než samotné peníze a renomé značky,“ připouští Holá. „Největší výhodou je ale dramatické zvýšení počtu potencionálních kvalitních zaměstnanců. Trh se totiž v mžiku rozšířil na celou Českou republiku, u některých specifických pozic dokonce na celý svět!“ uzavírá Hedvika Holá z NN.
Projekt Kancelář v životě – život v kanceláři pokračuje i během prázdnin a se svými komentáři ještě přispějí fyzioterapeut, odbornice na výživu nebo specialistka komunikace Canonu Jitka Štědroňová. Ta popíše, jak hybridní pracovní model pomáhá matkám malých dětí a udržitelnosti firem. Na podzim plánuje Canon závěrečný event symbolizující „práci odkudkoliv“.
